Muži, kteří nenávidí ženy (Recenze)

O tomto filmu vím už nějaký čas. Od doby, kdy byl zveřejněn první trailer, jsem se na něho velmi těšila. Uplynulo několik měsíců a 12. ledna do českých kin konečně vstupuje dlouho očekávaný snímek Muži, kteří nenávidí ženy (The Girl with the Dragon Tattoo).


Thriller natočený podle stejnojmenné předlohy švédského autora Stiega Larssona již měl své filmové zpracování. David Fincher zde ale opět ukázal svoje umění a z tohoto remaku dostal maximum. Podařilo se mu vytvořit špičkové a napínavé kriminální drama dnešní doby.

Hned ze začátku se seznamujeme s jednou z hlavních postav celého filmu. Mikael Blomkvist (Daniel Craig) pracuje jako investigativní žurnalista, který momentálně zažívá horší období. Jeho novinářská vizitka byla pošpiněna neúspěšnými martinériemi soudního řízení. Krátce po jednom takovém neúspěchu obdrží telefonát od jistého Henrika Vangera (Christopher Plummer), jenž s ním potřebuje nálehavě mluvit.

Henrik Vanger požádá Blomkvista o laskavost. Zda-li by nemohl využít jeho nadání a mimořádných schopností k vypátrání zmizení jeho vnučky. Záhadná událost proběhla před čtyřiceti lety a podezření padá na celou Vangerovu rodinu. Mezitím potkáváme svéráznou a možná pro někoho poněkud zvláštní dívku Lisbeth Salander (Rooney Mara), která se živí sledováním určených osob převážně pomocí počítačového hackerství.

Když ale Henrik Vanger utrpí vážná zranění, ocitá se na pokraji smrti a není schopen vypovědět kompletní svědectví oné podivuhodné události a odpovídat na zvídavé otázky novináře, Blomkvist je nucen spojit se právě s Lisbeth. A přes veškerou počáteční nedůvěru, utvoří skvělý tým a společně začnou odkrývat utajovanou rodinnou historii.

Nevím, co zde vychválit jako první. Začnu tedy hereckým obsazením, které je mimořádně povedené. Sestava herců působících ve filmu byla vybrána úspěšně a působí velmi věrohodně. Nejspíš největší hvězdou celého dramatu je ale mladičká a ne příliš známá Rooney Mara, jejíž ztvárnění této role bylo vynikající. Její oscarová nominace (možná i výhra) je dostatečnou odměnou potvrzující tento fakt. Daniel Craig je rovněž výborný, role nebojácného pisálka mu doopravdy sedla a zároveň dokazuje, že tento britský herec, známý především jako agent 007, umí hrát. Jen měl v poslední době méně štěstí při výběru filmů. Ve vedlejších rolích (rovněž skvěle zahrány) je k vidění již zmiňovaný Christopher Plummer, dále pak Stellan Skarsgård či Joely Richardson.

Dále bych ráda zmínila soundtrack a práci grafiků (především úvodní titulky nesoucí svoji originalitou předzvěst, že půjde o povedený film). O hudbu, která se perfektně hodila k jednotlivým scénám a dotvářela jejich celkové působení, se postarali Trent Reznor a Atticus Ross. Tito skladatelé rovněž přispěli svým umem ve Fincherově posledním snímku The Social Network.

Na konec pochválím skvělou práci Davida Finchera. Americký režisér nominovaný na 2 Oscary (Podivuhodný případ Benjamina Buttona, The Social Network) se zde doopravdy vyřádil. A přestože je filmová stopáž dlouhá přes dvě hodiny ani chvíli se nenudíte. Vše do sebe zapadá, tak jak má.


Nejsem znalcem knižní předlohy, tudíž nemohu posoudit, jak moc se literární zpracování liší s filmovým. Vím ale, že film jsem si dokonale užila a že čekání na jeho vidění stálo za to. Moje hodnocení: 86%

Oscarová sezóna - a nominováni jsou ...

Jak tomu už tak bývá, každý začátek nového roku s sebou přináší nominace na nejrůznější prestižní ocenění pro nejlepší herce, herečky, filmaře apod. Letos se už tak ze svého úspěchu mohli radovat výherci cen Critics' Choice (12. ledna), 69. ročníku Zlatých glóbů (15. ledna) a Producers Guild Awards (21. ledna).

Oscarová sezóna se pomalu ale jistě blíží do každoročně očekávaného finiše - do předávání cen Akademiků. Udělování tohoto prestižních ohodnocení se stává jednou z nejočekávanějších a nejvelkolepějších událostí každý rok. Přestože se už nějakou tu dobu šušká, že "Oscaři" již nejsou tím, co bývali, a že jejich seriozita se snižuje, tyto spekulace stále nemění nic na faktu, že pro Oscara by vraždili všichni lidé z filmového průmyslu.

Dnes ráno, 24. ledna, byly konečně zveřejněny nominace pro tento rok. Pojďme se tedy podívat, kdo je mezi "vyvolenými" a má tak šanci na výhru.

Ukázka z letošních nominací (kompletní seznam k vidění zde)
Nejlepší snímek tohoto roku:
The Artist: Thomas Langmann
The Descendants: Jim Burke, Alexander Payne, Jim Taylor
Extremely Loud and Incredibly Close: Scott Rudin
The Help: Brunson Green, Chris Columbus, Michael Barnathan
Hugo: Graham King, Martin Scorsese
Midnight in Paris: Letty Aronson, Stephen Tenenbaum
Moneyball: Michael De Luca, Rachael Horovitz, Brad Pitt
The Tree of Life: Nominees to be determined
War Horse: Steven Spielberg, Kathleen Kennedy

Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli:
Demián Bichir - A Better Life
George Clooney - The Descendants
Jean Dujardin - The Artist
Gary Oldman - Tinker Tailor Soldier Spy
Brad Pitt - Moneyball

Nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli:
Glenn Close - Albert Nobbs
Viola Davis - The Help
Rooney Mara - The Girl with the Dragon Tattoo
Meryl Streep - The Iron Lady
Michelle Williams - My Week with Marilyn

Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli:
Kenneth Branagh - My Week with Marilyn
Jonah Hill - Moneyball
Nick Nolte - Warrior
Christopher Plummer - Beginners
Max von Sydow - Extremely Loud and Incredibly Close

Nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli:
Bérénice Bejo - The Artist
Jessica Chastain - The Help
Melissa McCarthy - Bridesmaids
Janet McTeer - Albert Nobbs
Octavia Spencer - The Help

Nejlepší režisér:
Woody Allen - Midnight in Paris
Michel Hazanavicius - The Artist
Terrence Malick - The Tree of Life
Alexander Payne - The Descendants
Martin Scorsese - Hugo

Tak co, objevili jste mezi nominovánými své favority? Nebo jste držely palce někomu jinému? Já osobně musím přiznat, že pár kategorií bych změnila, ale nejsem odborníkem tudíž ať rozhodnou ti zkušení.

Ráda bych ještě upozornila, že 12. února proběhne udělování cen BAFTA, britského ekvivalentu amerických Oscarů. Nominované můžete shlédnout zde 2012 BAFTA Awards

Perfect Sense - trailer, informace

Tak po delší době jsem se rozhodla, že opět přidám nějaký filmový tip. A tentokrát se musím žánrově opakovat, jako v minulém příspěvku tohoto typu, i dnes se jedná o romantické drama s názvem Perfect Sense.

Tento snímek nejspíš nebude světoznámým, nebude trhat rekordní návštěvy v kinech, neosloví každého diváka a nejspíš ani nepřijde s ničím novým. Podle uvedených informací se jedná spíše o festivalovou záležitost nezávislé produkce se zajímavým hereckým obsazením.

Děj filmu vypráví dva příběhy, které se navzájem prolínají. Mladý šéfkuchař Michael (Ewan McGregor) se zamiluje do dívky ze sousedství, Susan (Eva Green), která je odbornicí na světoznámé choroby. A zatímco jejich vztah jedině vzkvétá, přichází druhá část příběhu s ne příliš lichotivým dějem. Na světě byla objevena nová choroba. Nový nepojmenovaný vir, který postupně napadá celé lidstvo, a který se projevuje tím, že napadení ztrácí tři smysly. Čich, chuť a nakonec sluch.

Snímek byl zfilmován podle literární předlohy Kima Fupza Aakesona, pochází z režie Davida Mackenzie, anglického filmaře známého díky The Last Great Wilderness či Hallam Foe. S krásnou hudbou přispěl německý skladatel Max Richter (Cizinka, Klíč k minulosti).



Perfect Sense patřil mezi favority na loňském Sundance festivalu a vyhrál cenu za Nejlepší film v ocenění Best New British Feature. Do českých kin by měl vstoupit 2. února.

Like Crazy (Recenze)

Filmový festival v Sundance je typický svým výběrem určtitého počtu nezávislých snímků, jejich následným promítáním a udělováním cen za nejlepší z nominovaných. Jedním takovým případem je i romantické drama Like Crazy, které na minulém ročníku této filmové přehlídky získalo dvě ceny.


Ráda bych hned od začátku odradila ty z vás, kteří očekávají, že se jedná o další průměrnou "romanťárnu", která jen neměla to štěstí jako její jiné kolegyně a nevstoupila do šiřšího povědomí diváků. Pokud se na film podíváte, zjistíte, že tento malý nezávislý snímek je čímkoli, jen ne tím, co jste předpokládali.

Celý děj se točí kolem ústřední dvojice (jak se dalo nejspíš vyčíst z filmového plotu). Jacob (Anton Yelchin), student na americké univerzitě zde potkává spolužačku Annu (Felicity Jones) pocházející z Velké Británie. Oba se do sebe zamilují a prožívají šťastné chvíle na vysoké.

Po jejím konci, úspěšném absolvování vysoké školy a přicházející doby rozhodování o vstupu do další etapy života, nastavá ale i konec šťastného období jejich romance. Anna je vyhoštěna ze země za porušení podmínek svého víza. Jejich vztah tak čeká těžká zkouška, kdy na vlastní kůži pocítí jaké to je být do někoho zamilován a přitom žít na jiném kontinentu než on.

Herecké obsazení nebylo špatné. Anton Yelchin s Felicity Jones, která za ztvárnění Anny získala mnohá ocenění a nejspíš o ní uslyšíme i v budoucnu, tvořili příjemný pár a jejich životní vzestupy a pády působily velmi věrohodně a diváka tak jejich svízelné situace nutily doufat spolu s nimi ve šťastný konec. Ve vedlejších rolích byli k vidění Jennifer Lawrence, Alex Kingston nebo Charlie Bewley.

Líbila se mi také režie v podání Drakea Doremuse, amerického a ne příliš známého režiséra. Co bych zde ale ráda zmínila a pochválila, je způsob jakým se film prezentuje od začátku až do konce. Líbí se mi, že zde nedošlo k typickému hollywoodskému přikrášlování, scény jsou podány reálně, tak jak by se mohly stát v životě obyčejného smrtelníka. A to je podle mě gró celého snímku. Žádné fantazírování, žádné pohádky, zkrátka život se všemi svými klady a zápory.

Přesto se ze mě ale po skončení filmu stává divák s rozporuplnými pocity. Líbilo se mi, co jsem viděla, ale zárověň jsem čekala víc. Něco mi tu chybělo. Nevím, jak bych přesně definovala to "něco", ale přijde mi, že tento snímek měl navíc. Ale to je pouze můj subjektivní názor.


Možná se mnou budete souhlasit, možná taky ne, ale Like Crazy je stále dobrým výtvorem ve svém oboru. A pokud máte alespoň trochu rádi podobné filmy, kde nemusí být klasický happyend za každou cenu, určitě neváhejte a podívejte se. Moje hodnocení: 72%

Navždy spolu - trailer, informace

Máte-li pocit, že poslední doba je plná samých špatných zpráv a když si chcete odpočinout, uvolnit se, přijde vám, že se už netočí nic jiného než samé střílečky a horory? Pokud patříte mezi tuhle skupinu lidí, mám pro vás jeden filmový tip.

Americký režisér Michael Sucsy nepatří mezi světoznámé režiséry. Jeho první režijní a zároveň do světa filmu spadající počin Grey Gardens, televizní film s Jessicou Lange a Drew Barrymore, ho uvedl do širšího vědomí diváků. Po krátké pauze ale letos přichází s celovečerním romantickým dramatem Navždy spolu.

Romantické drama vypráví příběh o mladém americkém páru. Leo (Channing Tatum) a Paige (Rachel McAdams) žijí šťastným a spokojeným životem. Jejich idylka se ale změní po autonehodě, která uvedla Paige do kómatu. Do kómatu, z kterého se probouzí se ztrátou paměti a Leovi nezbývá nic jiného než podruhé bojovat o srdce své manželky.

Sama za sebe musím říct, že jestli bude snímek ve finále skutečně dobrý a kvalitní, si nejsem jistá. Přesto si nemůžu pomoct a docela se na jeho premiéru těším. Ústřední dvojice vypadá sympaticky, hlavně Rachel McAdams, která ve filmech s podobnou tématikou již hrála (Zápisník jedné lásky, Zakletý v čase). Co se týče výkonu Channinga Tatuma, to nám ukáže až snímek samotný.



Po dlouhé době psaní filmových tipů na drama či thrillery jsem zvolila takové malé odlehčení. A přestože popis snímku naznačuje možné riziko další romantické podprůměrné slaďárny, bez velkých problémů ho ráda podstoupím. Navždy spolu (The Vow) bude mít světovou premiéru 14. února. Promítání v českých kinech se uskuteční 22. března.

Neklid (Recenze)

Stalo se vám už také, že jste náhodou objevili menší, nezávislý snímek, který na sebe nestrhával veškerou pozornost, jeho děj vás něčím zaujal a od prvního traileru jste se těšili až ho uvidíte? A přestože se ve finále nejednalo o přelomový film, který by nabízel něco nového, přesto si vás něčím získal? Podobné pocity jsem měla po shlédnutí snímku Neklid.


Jak už název sám vypovídá, jedná se o drama pocházející z dílny amerického režiséra Guse Vana Santy, který již předtím přesvědčil filmové kritiky a fanoušky o svých schopnostech se snímky jako Dobrý Will Hunting, Paříži, Miluji tě či Milk.

Letos ale přichází s novinkou, která sice ve svém repertoáru nenábízí nový a neokoukaný děj, stále ale oplývá silným příběhem, který (až paradoxně) svoji zvláštností dokáže přitáhnout mnohé diváky.

Hlavní postavou celého filmu je mladý Enoch Brae (Henry Hopper), který před časem jako jediný přežil autohavárii, při které zahynuli jeho rodiče. Tato událost ho poznamenala natolik, že ztratil zájem o přátele, své blízké a okolní dění. Místo školní docházky navštěvuje pohřby cizích lidí a společnost mu dělá duch japonského vojáka Hiroshi Takahashi (Ryo Kase), který spáchal sebevraždu během druhé světové války.

Právě na jedné z návštěv smutečních obřadů osob, které nikdy neznal, potkává Annabel Cotton (Mia Wasikowska). Milou a okouzlující dívku s chutí do života jejíž zvláštní chování a styl oblékání mu něčím připomíná jeho samého.

Annabel má však tajemství. Je nemocná. I když před nějakou dobou úspěšně absolvovala sérii chemoterapií, rakovina se vrátila a doktoři ji nedávají velké naděje. To ale těmto dvěma mladým lidem nebrání a do sebe se zamilují.

A zatímco Enoch pomalu nalézá to dávno před lety ztracené a začíná opět pociťovat chuť do života, Annabel si s plnými doušky užívá šťastných chvil, které nemusí trvat věčně.

Herecké obsazení je povedené. Nejvíce na mě ale zapůsobila Mia Wasikowska, jejíž ztvárnění umírající ale přesto šťastné dívky jsem ji uvěřila. Tato rodačka z Austrálie o sobě nechá jistě ještě slyšet a o svých hereckých kvalitách nás již přesvědčila v Alence, v Říši divů nebo v Jane Eyre, kde si zahrála roli titulní hrdinky.

Pokud by někoho napadlo, proč sem o tom vlasntě píšu, že se jedná o žánr zapadající do červené knihovny pro milovníky nekonečných a jednotvárných telenovel, musela bych ho uvést v omyl. Ano, pokud vám popis zní příšerně ohraně, jako nějaký béčkový a ještě ke všemu nepodařeý film, nedejte vždy na první dojem.


Neklid (Restless) není zázrakem dnešní kinematografie co se počtu nových filmařských technologií týče, nechlubí se jmény slavných celebrit a nesnaží se předehnat jiné, slavnější filmy. Je to menší, nezávislý snímek, který okouzlí svojí jednoduchostí, jehož krásná podstata si získá mnohé příznivce. A za sebe mohu říct, že patřím mezi ně. Moje hodnocení: 75%

Den zrady (Recenze)

Den zrady. Nové drama z prostředí americké politiky s Ryanem Goslingem a Georgem Clooneym, který tentokrát kromě hereckého působení usedl i na režisérskou stoličku.


Jak už název sám vypovídá, jedná se o drama s politickou zápletkou, která sebou přináší již trochu ohrané klišé, přesto ale na kvalitě filmu nic nemění.

Na začátku filmu potkáváme hlavní postavu celého dějství Stephena Meyerse (Ryan Gosling). V Americe mají proběhnout nové prezidentské volby a tento talentovaný tiskový mluvčí s velkými vyhlídkami do budoucna momentálně pracuje na kampani nadějného kandidáta na post prezidenta Spojených států amerických, guvernéra Mika Morrise (George Clooney).

Přestože je Stephen Meyers velmi schopný, v politice chodit neumí. Bývá naivní a svého "člověka" si velmi idealizuje. Jeho sen o nové lepší Americe se ale rozplyne poté, co se seznámí se stážistkou Morrisova týmu, s Molly Stearns (Evan Rachel Wood). Díky tajemství, které Molly skrývá, si Stephen začíná uvědomovat v jakém světě to vlastně pracuje a na vlastní kůži okusí chuti intrik a temných zákoutí, které s sebou politika přináší.

Herecké obsazení, které je výborné, zde hraje velkou roli. Hlavním tahounem filmu je bezpochyby Ryan Gosling (Drive, Crazy, Stupid, Love), který svoji roli zvládl skvěle. Důkazem jsou nedávno vyhlášené nominace na prestižní americká ocenění v čele se Zlatými Glóby a Nejlepším mužským hereckým výkonem v hl. roli pro tohoto kanadského herce. George Clooneyho tu vidíme v trochu jiném světle. Jeho role typického politika, který není tolik pošpiněný intrikami a nabízí jisté zlepšení do budoucna, přesto ale nepředstavuje takový ideál, jaký se na první pohled může zdát. Hlavní Clooneyho úlohou je ale režie, která se mu doopravdy povedla a díky které byl on a celý snímek nominován na Zlaté Glóby a představuje tak poměrně tvrdý oříšek pro ostatní kandidáty.

Za těmito herci ale pozadu nezůstávají ani představitelé vedlejších rolí, jako jsou Marisa Tomei, Paul Giamatti, Philip Seymour Hoffman nebo Evan Rachel Wood v roli Meyersovy milenky a přímé hrozby Morrise.

Ráda bych zde ještě upozornila na příjemnou hudbu, která film doprovází od začátku až do konce a také na dobře zpracovaný scénář Beaua Willimona, Granta Heslova a George Clooneyho.


Den zrady (The Ides of March) nejspíš nebude snímkem pro každého, ale přesto zůstává povedeným dramatem, které reálně divákovi zobrazuje prosředí politického života. Moje hodnocení: 76%