Při prvním bádání se není čemu divit. Hugo a jeho velký objev doopravdy vypadá jako rodinné drama. Hlavní herecké obsazení se pohybuje na věkové hranici 13 let a zbavení se nálepky moc nepomáhá ani stručný popis děje, kdy je hlavní hrdina nucen žít doslova na vlastní pěst po ztrátě obou rodičů. Po bližším prozkoumání ale zjistíte, že nic není takové, jak se na první pohled zdá být. Nejnovější Scorsesův počin není vůbec určen "převážně nejmenším" a jeho hlavním záměrem není vykreslit osudy mladého chlapce s politováníhodným osudem. Ne. Scorsese zde vypráví zcela jiný příběh. Příběh, který není tolika lidem znám a přitom by bez něho historie filmu byla zcela jiná.
Hugo Cabret (Asa Butterfield) žije po smrti matky se svým otcem (Jude Law) normálním poklidným životem. Společně sdílí zálibu v sestrojování nejrůznějších technických modelů od hraček počínaje po roboty konče. Jednoho dne Hugův otec umírá a Hugo je nucen žít se svým opileckým strýcem na vlakovém nádraží v Paříži, kde získá na starost seřizování nádražních hodin. Bídný a osamělý život Hugo kompenzuje s prací na Autonomovi, robotovi, na kterém pracoval jeho otec a ve kterém, jak Hugo doufá, nalezne otcův tajný vzkaz. K jeho konečné opravě je ale zapotřebí klíče ve tvaru srdce, který jakoby zmizel ze zemského povrchu a není nikde k nalezení. V tuto dobu také potkává dívku jménem Isabelle (Chloë Grace Moretz), milovnici knih přející si zažít nějaké opravdové dobrodružství, které neustále prožívají její oblíbení hrdinové z knih. Postupem času se z nich stávají přátelé, kteří se snaží vypátrat onen záhadný srdcový klíč a odhalit tak tajemství skrývané ve starém robotovi.
Opět se nabízí ona již zmiňovaná otázka o účelu filmu. Pro koho je toto dílo určeno, co tím chtěl režisér říci? Ti z vás, kteří snímek již viděli, vědí nebo si alespoň matně vybavují, že Scorsese zde prostřednictvím Huga vypráví příběh jistého Georgese Mélièse (Ben Kingsley), který ze začátku působí jako nepříjemný prodavač hraček a až později máme možnost poznat jeho pravou tvář a jeho minulost. A právě tomuto pánovi je zde svým způsobem skládána pocta. Poděkování za práci a přínosy, které filmu přinesl a kam dnešní film s jeho pomocí dospěl. Herecké výkony jsou skvělé. Herecké obsazení bylo vybráno vskutku velmi dobře a a na diváka působí příjemným a věrohodným dojmem. To platí jak o již zmíněných hercích v čele s ústřední mladou dvojicí a výborným Benem Kingsleym, ale také o Helen McCrory, Emily Mortimer či Rayi Winstoneovi. Jedinou námitku, kterou bych vznesla, by bylo obsazení obávaného strážníka pařížského nádraží stvárněného Sachou Baronem Cohenem, se kterým mám menší problém. Cohen nebyl špatý, zahrál to dobře jako jeho ostatní kolegové, zde se jednalo pouze o můj osobní problém s tímto hercem, který bohužel stále neumím skousknout.
Technická stránka filmu je rovněž skvělá. Práce tvůrců na jednotlivých prvcích, jako např. na kostýmech, výpravě, prostředí natáčení či speciálních efektech, je výborná a dodává snímku zvláštní kouzlo, které na diváka působí velmi příjemným dojmem. Ráda bych zde také pochválila nádhernou hudbu Howarda Shorea, jenž výborně doprovází jednotlivé scény a dodává jim ten správný ráz. A na závěr nesmím opomenout skvělou režii v podání Martina Scorsese, který si zde splnil svůj pradávný sen a prostřednictvím tohoto filmu ukazuje lásku a úctu, kterou k filmu jako takovému chová.
Hugo a jeho velký objev (Hugo) není klasickým výpravným snímkem a nejspíš neosloví každého. Je snímkem, který svým kouzelným dějem a celkovou myšlenkou dokáže mnohé dojmout k slzám. A já patřím mezi ně. Hugo se pro mě stal jedním z nejlepších filmů minulého roku a jeho několikanásobné výhry na letošních Oscarech jsou jedině oprávněné. Moje hodnocení: 87%
Žádné komentáře:
Okomentovat